Zdroje, zdroje a zase ty zdroje ***

autor: mgr Danuta Sliwková, psycholog

Pojem zdroj a budování zdrojů používám často. Jde o velice jednoduchý seberegulační mechanismus, který nám zajistí pocit bezpečí, pohodlí, radosti, klidu, ukotvení, posílení vlastních hranic. Bránou k němu je uvědomit si, co mi v daný moment udělá dobře, co mi teď v tuto chvíli pomůže. Prosté a rychlé. To, co mi naskočí, tak to je právě ono. Nejkrásnější na tom je, že to může být cokoliv: několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout, zatančit si, projít se v parku, obejmout někoho, představit si něco příjemného, zasmát se, sednout si a dát si oblíbený čaj, namalovat obrázek, zavolat kamarádce a popovídat si, zdřímnout si, zadívat se na stromy, uběhnout kilometr, odjet na dovolenou...

V pozadí se v nás odehraje proces, že máme situaci pod kontrolou a můžeme sami změnit, co se s námi děje. Naše nervová soustava tak ihned přenastavuje vzorec chování na "já můžu" čili nejsem obětí situace, lidí, okolností, ale právě naopak. Pokud zvolíme tuto cestu, věci v našem životě se rozhýbou a vyjdeme ze zajetých kolejí. Ideální je neustále zdroje obměňovat a mít jich velkou databázi v záloze (to, co nás zdrojovalo před rokem už teď nemusí fungovat). Oceníme to zejména v situacích, kdy toho máme až nad hlavu, něco se nám stane, nebo někomu nám blízkému. Najednou zjistíme, že ikdyž se děje něco náročného, šíleného a těžkého, tak to zvládáme lépe, s větší lehkostí a nadhledem. Stavy zahlcení strachem, panikou, nehybným zmražením, smutkem, zuřivostí postupně slábnou, nesrazí nás s v takové intenzitě, jako to vždy bývalo. Je nám jasné (rozumíme tomu), co se s námi vlastně děje.

        Únava versus zvýšená aktivita 

Ti, kteří jsou často unavení, bezmocní, zahlcení smutkem, ve stavu paralýzy, zamrznutí, rozpuštění v nečinnosti, tak postupně cítí příliv energie, nápadů, možností, kontaktů s lidmi a mají sílu a odvahu něco dělat a vytvářet. Stávají se více aktivní, jistější a cítí se v tom dobře. 

Naopak ti, kteří mají tendenci být často pod tlakem, ve stresu, v neustálé aktivitě a dělání něčeho, nedokážou si jen tak sednout a užít okamžik, milují výkony, adrenalinové sporty, workoholici..., tak se postupně zklidňují, zpomalují, prožívají daný okamžik a neustálou aktivitu střídají s odpočinkem. 

          Zdroje vnitřní a vnější

Mezi vnitřní zdroje zařazujeme naše vnitřní kvality - vlastnosti: empatie, smysl pro humor, citlivost, schopnost plánovat, organizovat, propojovat se se svým tělem, schopnost sebereflexe, všímavost atd.

Vnějšími zdroji jsou ty z prostředí okolo nás a zajišťují nám pocit bezpečí, radosti, pohodlí, ukotvení, klidu: vztahy s lidmi, pobyt v přírodě, dovolená, sport, dobré jídlo, hudba, tanec, malování, zkrátka naše koníčky, práce, cestování, domov, zahrada atd.

          Terapie a zdroje

V terapii je podle mně proces budování zdrojů naprosto zásadní. Učíme se tak prohloubit spojení se sebou a prožívat vše tady a teď. Toto spojení se prohlubuje v rovině těla, emocí a mysli. Učíme se po krůčcích vnímat, co potřebujeme, co máme rádi, má pro nás význam, co nám zajistí bezpečí a pohodu. Díky tomu se k sobě chováme laskavě. Díky tomu máme sílu postupně zpracovat něco bolavého, nefunkčního, vykonat potřebné změny ve svém  životě. Můžeme uzdravit následky traumatu, které v nás někde stále jsou - prosakují do našich vztahů, práce a dalších rovin našich životů.