Disociace - nebýt tady

Autor textu: mgr Danuta Sliwková, psycholog

TO, CO SE MI DĚJE, JE TAK STRAŠNÉ, ŽE U TOHO NECHCI BÝT.

"VYPÍNÁM SE". ODPOJUJU SE OD SEBE.

Disociativní symptomy jsou častou reakcí dítěte na traumatické zážitky přesahující jeho mentální kapacitu na jejich zpracování. Disociace má ochrannou funkci, pokud však přetrvává, velmi negativně ovlivňuje kvalitu života dítěte, jeho duševní vývoj, sociální zařazení a perspektivu vzdělávání. 

Předpokladem úspěšné diagnostiky disociace u dětí je její cílené zkoumání a posouzení údajů z dotazníků, pozorování, rozhovoru a od osob dítěti blízkých. Diferenciálně-diagnosticky je třeba disociativní poruchy odlišit od poruch pozornosti, poruch chování, bipolární poruchy s rychlým cyklem, psychóz, epilepsie a poruch osobnosti. 

Prezentovaný Dotazník disociace v dětství je česká verze validního a reliabilního screeningového nástroje pro posouzení disociace v dětském věku (viz níže).

Podstatou disociace je automatická aktivace vzorců reakcí, myšlenek a vnímání, které slouží k vyhýbání se reakci na afektivní vzrušení spojené s traumatickými zážitky. U traumatizovaných dětí může tato příčina způsobovat stavy zmatenosti, problémy s identitou, slyšení hlasů, existenci imaginárních přátel. Toto vše ovlivňuje chování, náladu, poznávací procesy, somatické symptomy a sociální vztahy (Marks, 2017, Jochmannová 2021). 

Symptomy disociace u dětí a adolescentů (Jochmannová, 2021, Marksová, 2017):

- pocity "lidí v hlavě"

- lhaní (i tváří v tvář svědkům)

- rychlé přepínání z jedné osobnosti na druhou

- "vypnutí", "odpojení"

- ztráta kontaktu s realitou

- amnézie 

- nekonzistentní výkon

Nejčastěji uváděné nesprávné klasifikace u dětí:

- porucha pozornosti s hyperaktivitou (syndrom ADHD)

- somatomorfní poruchy (F45) - porucha vjemů, funkcí, chování, která není způsobena somatickými poruchami a není zprostředkována ANS, je omezená na určité části a systémy těla a navazuje stresové událostí, hlavním rysem jsou opakované stížnosti člověka na somatické příznaky navzdory negativním nálezům. 

- poruchy chování

- porucha opozičního vzdoru

- schizofrenie

- různé formy epilepsie a afektivních poruch

DOTAZNÍK DISOCIACE V DĚTSTVÍ

Frank W. Putnam, MD

V tomto dotazníku naleznete seznam položek, které popisují chování dětí. Zaměřte se na to, jak se vaše dítě chová nyní, nebo jak se chovalo v průběhu uplynulých 12 měsíců. Zakroužkujte prosím "2", jestliže položka velmi přesně vystihuje chování vašeho dítěte. Zakroužkujte "1", jestliže položka vystihuje chování dítěte jen někdy, nebo jen do určité míry. Pokud položka chování dítěte nevystihuje, zakroužkujte "0".

Datum: ___________ Věk: __________ Pohlaví: M Ž     Označení ______

0 1 2       1. Dítě si nepamatuje nebo popírá traumatické či bolestivé zážitky, o nichž víme, že se udály.

0 1 2    2. Dítě je občas jako ve snách, upadá do stavů podobných transu nebo se často zdá, že je duchem nepřítomné. Od učitelů se dozvídáme, že dítě ve škole často zastihnou při denním snění.

0 1 2   3. U dítěte se projevují rychlé změny osobnosti. Jeho projevy se mohou měnit od stydlivého ke společenskému, od femininního k maskulinnímu, od plachého k agresivnímu.

0 1 2   4. Dítě je neobvykle zapomnětlivé, nebo má zmatek ve věcech, které by mělo vědět, např. může zapomínat jména svých kamarádů, učitelů nebo jiných významných osob, ztrácí věci nebo se snadno samo ztratí.

0 1 2    5. Dítě má velmi špatný cit pro čas. Ztrácí kontakt s časem, může si myslet, že je ráno, i když je již odpoledne, neví jistě jaký je den nebo kdy se udála nějaká věc.

0 1 2  6. U dítěte se ze dne na den či dokonce z hodiny na hodinu projevují značné změny v jeho dovednostech, znalostech, oblíbených jídlech, sportovních schopnostech, např. změny rukopisu, zapamatování si dříve naučených informací, jako třeba násobilky, pravopisu, používání nástrojů nebo změny jeho výtvarných schopností.

0 1 2    7. U dítěte se projevuje rychlá věková regrese chování, např. dvanáctileté dítě začne šišlat, cucá si palec nebo maluje jako čtyřleté.

0 1 2    8. Pro dítě je obtížné učit se ze zkušenosti, např. vysvětlení, běžné ukáznění nebo potrestání nezmění jeho chování.

0 1 2      9. Dítě pokračuje ve lhaní nebo popírání nevhodného chování i přes zcela zřejmé důkazy.

0 1 2    10. Dítě mluví o sobě ve třetí osobě (př. jako o něm či o ní) a někdy trvá na tom, aby bylo nazýváno jiným jménem. Může také tvrdit, že věci, které udělalo, se ve skutečnosti staly někomu jinému.

0 1 2     11. Dítě si stěžuje na různé bolesti, jeho potíže se ale velmi rychle mění. Může si např. v jednu chvíli stěžovat na bolest hlavy a o minutu později se zdá, že na ni zcela zapomnělo.

0 1 2    12. Chování dítěte je neobvykle sexuálně vyspělé a dítě se může pokoušet o nepřiměřené sexuální chování ve vztahu s ostatními dětmi nebo dospělými.

0 1 2     13. Dítě trpí poraněními, jejichž příčina není známa, nebo si dokonce někdy poranění samo záměrně působí.

0 1 2   14. Dítě uvádí, že slyší hlasy, které k němu hovoří. Hlasy mohou být přátelské nebo rozzlobené a mohou pocházet od "imaginárních společníků" nebo zní jako hlasy rodičů, kamarádů nebo učitelů.

0 1 2   15. Dítě má živou představu imaginárního společníka nebo společníků. Může trvat na tom, že imaginární společník (společníci) je zodpovědný za věci, které udělalo.

0 1 2    16. U dítěte dochází k silným výbuchům zlosti, často bez zřejmé příčiny. Dítě může v těchto chvílích projevovat neobvyklou fyzickou sílu.

0 1 2     17. Dítě bývá často náměsíčné.

0 1 2    18. Dítě má v noci neobvyklé zážitky, např. může uvádět, že vidí "duchy" nebo že se v noci dějí věci, které neumí vysvětlit (např. rozbité hračky, poranění bez známé příčiny).

0 1 2    19. Dítě si často povídá samo se sebou, může přitom někdy používat jiný hlas nebo se samo se sebou hádat.

0 1 2    20. Dítě má dvě nebo více odlišných a oddělených osobností, které přebírají kontrolu nad chováním dítěte. 

Zdroj:

Disociace v dětství: Klinické projevy a diagnostika Dotazník disociace v dětství, Soukup J., Papežová H. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.

Trauma u dětí - Kategorie, projevy a specifika odborné péče, Jochmannová Leona, 2021, Grada Publishing