2. cesta zasvěcení - důvěra a vztahy
2. zasvěcení, jižní směr na medicínském kruhu, důvěra, síla vztahů, sebeúcta
Na druhé iniciační cestě je zásadní obnovení důvěry a
uvědomění si, že opravdu patříme na Matku Zemi. Když někdo začne dělat změny ve svém životě, absolvuje různé
životní lekce a překoná své strachy, tak se postupně synchronizuje se Zemí a s
vesmírem. Jsme-li
v souladu se životem a jsme napojeni na intuici, dějí se doslova zázraky. Pokud
k sobě přistupujeme s úctou, tak bereme vážně i vlastní pocity a přicházející
podněty. Máme-li nízkou sebeúctu, tak jsme ustrašení a často se stane, že nevnímáme
podněty, které by nás nasměrovaly. Pokud se naučíme respektovat sebe sama,
tak začneme chovat úctu i k ostaním tvorům a všemu kolem nás. Uvědomíme si svůj
posvátný osobní prostor - naše fyzické tělo, emoce a myšlenky. Abychom
se napojili na tento stav bytí, musíme se stát "pokojným válečníkem" a najít v
sobě odvahu potřebnou k pokoření vnitřní slabosti, oproštění se od zlozvyků,
destruktivních emocí a myšlenek z minulosti. Kdykoliv překonáme nějaké svoje staré omezení,
uvolníme určitou dávku své energie a zesílíme. Tato síla nám ukáže kouzlo života a my ho můžeme konečně
cítit a žít.
Tato cesta není snadná a často nás strach táhne zpět.
Vyžaduje to opravdu silnou důvěru v celý proces. Zdolat překážky, které se nám objevují v životě a které se rozhodneme zdolat, vždy nějakou dobu trvá a často je ta doba delší než jsme si mysleli nebo i naplánovali. Porovnávám to vždy k chobotnici s mnoha propletenými chapadly nebo zamotanému klubku starých zvyků, programů, pravidel... Dobrá zpráva je ta, že bez ohledu na množství uzlů a zamotaných chapadel je tato cesta možná a vždy se vyplácí se na ni vydat. Nežádá se od nás, abychom všechno rychle pochopili a přesně věděli, co, kdy a jak dělat. Jde o to, abychom měli pevnou víru a touhu v srdci. Během práce na sobě se postupně zvyšuje objem energie vynakládané na ozdravné procesy a probouzíme naše schopnosti, propojujeme se se svou silou a učíme se ji používat. Investujeme-li stále velké množství energie na činnosti a myšlenky poháněné strachem, dáváme-li průchod silným emocím, kterými zraňujeme ostatní kolem nás, zapomněli jsme, kde je naše místo na této planětě a jsme stále odpojení. Druhá cesta zasvěcení je fází, kdy si znovu vzpomeneme, co ze sebe jsme vložili na "negativní" účet, který založila a spravuje naše stinná stránka.
Jeden ze základních úkolů druhé iniciace je skoncovat s
bytím obětí nebo dělat oběť z někoho jiného. Každý máme své stínové vlastnosti, jako na příklad zášť, pomstychtivost, nadutost, vztahovačnost, žárlivost, nepoctivost, agresi, bezohlednost, závist, vinu, lež atd. Nasazujeme si masky, přetvařujeme se, jsme opatrní a nedůvěřiví. Cítíme se pak ještě více provinile, protože jsme se přetvařovali, skrývali své stíny a řídili se tím, co od nás očekávají ostatní a nehleděli jsme na vlastní
osobní integritu ani svou vůli. Svalování viny patří mezi častý projev chování mnoha lidí a na druhé cestě zasvěcení se tomuto jevu musíme postavit čelem. Kdykoliv na někoho ukážeme prstem, namíří se na nás prstů několik. Bez schopnosti sebereflexe se nepohneme z místa a nedokážeme za sebe převzít zodpovědnost. Jestli stále svalujeme vinu na ostatní nebo se vymlouváme na smůlu, jsme stále v roli oběti a jsme oddělení od vlastní síly. Jde o to, otočit ten prst, který obviňuje ostatní, směrem k sobě a najít toho nepřítele uvnitř sebe.